Andělé a démoni ~ Alexandra Pavelková ~ Obsah

Andělé a démoni , Soumrak temného pána. Japonsko, 1997.

Co svět světem stojí, bojují ti, kteří stojí na straně dobra, proti těm na straně zla. Někdy si v zájmu pokroku prohodí dresy a bojují dál. Zřejmě proto, že kdyby to nedělali, tak by se nudili a z dlouhé chvíle by vymýšleli daleko horší věci, kterým by otravovali ostatním lidem život. Kupříkladu telenovely nebo vyskakující reklamní okna.

Vypadalo to na tak slibný večer. Nejen kvůli té troše cukrování, ale především proto, že se Eidži, pohledný mladík a perspektivní zaměstnanec farmaceutické společnosti konečně vyjádřil. Mohla to být nejhezčí noc Šizukina života. Kdyby se ten hezký kluk znenadání nezměnil na obrovskou rohatou nestvůru a nenadělal ze své milované sekanou.

O několik měsíců později je už Šizuka sešroubována, sešita a uzdravena. Poněkud duševně nekompletní (není se co divit) se toulá světem s jediným cílem: Najít démona, který jí počechral vnitřnosti. Po několika štrapacích narazí na záhadného krásného muže jménem Cunami, o kterém se proslýchá, že démony ucítí na míle daleko. A umí s nimi udělat krátký proces. Slovo dá slovo a dvojice se rozhodne hledat uprchlého giganta společně. Prozatím.

Brutální jednorožec

To, co se zpočátku zdá být temnou fantasy, pozvolna dostává scifistický rozměr. Ačkoli je divák obeznámen o existenci Démonů a Strážců (oba pochází z jednoho sémě, ale zatímco pro ty prvé jsou lidé jen syrovým masem, ti druzí mají v popisu práce ubohé lidstvo chránit), náhlý výskyt přerostlého a tesáky obdařeného jednorožce je vysvětlen omnoho prozaičtěji. Hledání démona a někoho, kdo tahá za nitky všeho zla, je prošpikováno mnoha dalšími motivy. Máme tady záhadný světelný úkaz, zakázanou a potají obydlenou městskou zónu, divoké honičky nebo hodinový hotel, kde můžete dle vaší chuti dostat libou nakládačku od zmutované „krásky“. Kolem základního mysteriózně-romantického detektivního příběhu se tudíž ovíjí přehršle parasitujících rostlin. Nezaškodilo by je prostříhat předem, kupříkladu sice dekorativní, ale zcela zbytečnou sourozeneckou dvojici perverzních zabijáků Longových, a tak poskytnout větší prostor důležitějším postavám a velkému egoistickému plánu, který je zapotřebí zvrátit.

Nehaňte temné pány

Bez temných pánů by nebylo na koho hodit špínu, ke které se nikdo jiný nechce přiznat. Točit filmy o temných pánech vyjde levněji: ušetří se na barvičkách, protože děj se odehrává především pod rouškem tmy. Uspoříte i na scénáři, neboť na toto téma bylo spotřebováno tolik okének filmu, že stačí pořádná stříhací mašina, a máte zbrusu nový příběh s několika lákavými, byť zbytečnými exkurzy. Zkušený řemeslník Šinbó Akijuki si je těchto hodnot vědomý, a tak odvedl průměrnou profesionální práci. Jeho dílo nikterak neoslní, ale bezbolestně vyplní večerní hodinku, než se rozhodnete dělat něco užitečnějšího. Třeba spát. A snít o vlastních vládcích temnoty, protože těch nikdy není nazbyt.

Soumrak temného pána (Šihaiša no tasogare)

Žánr: horor

Režie: Šinbó Akijuki

Fakta: Japonsko, 1997, 45 min.

Produkce: Toei Animation, Madhouse Studios

Hodnocení: 50 %

Vyšlo v: Pevnost 4/2011

Poznámka: Text v tomto umiestnení neprešiel jazykovou úpravou.