Pes s mečem – přítel člověka, Hakkenden. Režie: Takaši Anno. Japonsko 1993. 13-dílná serie

Hakkenden

Není to lehká doba. Poctiví lidé aby v noci strachem nezamhouřili oka, když se v čase občanské války dá panská hamižnost do spolku se špatnou magií. Ale možná to není tak zlé, třeba nad našimi poklidnými sny někdo bdí. Dobří duchové, snad bohové, nebo alespoň osm psích samurajů.

Princezna a pes

Úrodná rýžová pole provincie Awa jsou zatopena krví. Vojska zrádce Kagecury Anzaiho obléhají poslední útočiště druhého nejvýznamnějšího rodu v zemi – Satomi. Klan je na pokraji vyhladovění, většina schopných bojovníků, včetně pánova syna i nadějného zetě, je podle všeho mrtvá. Pološílený Jošizane Satomi pronese, že i psu, jestli Anzaiho zabije, dá za manželku svou jedinou dceru, princeznu Fuse. Jaké nastane překvapení, když se pak na práh skutálí lidská hlava, a flekatý Jacufusa si olizuje rudou mordu. Pes nebo ne, slib je nutno dodržet – a princezna odchází se svým chlupatým chotěm do hor. Tam se jí zdá sen, ve kterém je s Jacufusou těhotná. Tuto vizi považuje za znamení kletby a ubohému zvířeti nedovolí se k ní ani přiblížit. Jenže princeznin milý Daisuke v boji přežil a pospíchá Fuse zachránit. Nešťastnou náhodou stejný šíp, jež zabije Jacufusu, zastřelí i Daisukeho vyvolenou. Krev potřísní posvátný náhrdelník na šíji mladé ženy a osm perel se rozletí všemi směry spolu s dušemi princezniných synů. Umírající Fuse pochopí, že její obavy byly zbytečné, a požádá Daisukeho, aby svůj život zasvětil ochraně jejích dětí.

Osm oklamaných hochů

V průběhu dvou let se v různých rodinách narodí sedm chlapců. Tragedie a intriky je zbaví blízkých a donutí opustit domov. První se na cestu vydává sličný Šino, jehož otec s úmyslem uchránit syna před smrtí v boji vychovával jako dívku. Záhy se ale ukáže, že Šinův jemnocit musí ustoupit talentu v zacházení s mečem. Cizí faleš a zloba mladíka svedou s bývalým kamarádem Sosukem a nebezpečným, trochu ztřeštěným Genpačim. Perly, jež každý vlastní od narození, prokážou jejich bratrství. Ve víru událostí se postupně shledávají se zbylými bratry, až narazí i na osmého – Šinbeiho, jenž sice zázračně rychle vyrostl, ale pořád je ještě dítětem – zlobivým a nerozumným. Společně se vydávají za spravedlností…

Osm ctností Bušida

Když se Bakin Kjokutei, syn samuraje, rozhodl vzdát se dvou mečů a stát se spisovatelem na plný úvazek, netušil, že jednou bude jeho příběhy znát i svět, který byl hřebíkem v rakvi samurajství. Ačkoli autor nadělil synům zbožštěné Fuse osud rozporuplných hrdinů klopýtajících nelehkou cestou, každého z nich obdaroval nadějí – perlou, která svému pánovi pomáhá v nejtěžších chvílích. Každá z nich totiž nese znak, jenž je symbolem vlastností opravdového samuraje. A tak Sympatie neboli Čistota, Povinnost, Řád, Moudrost, Věrnost, Víra, Úcta k rodičům a Bratrská láska pomáhají chlapcům nést jejich nesnadný úděl.

Jak se filmuje legenda

Románovou předlohu, psal Kjokutei 28 let; dosáhla rozsahu 106 svazků. Převést je na filmové plátno nebylo nic snadného. Po několika hraných adaptacích a manga sériích se námětu s úctou a respektem chopil Takaši Anno. I když v procesu tvoření došlo k pár komplikacím, nakonec se mu povedlo vytvořit 13-dílný epos plný lidskosti, vášně a moudrosti. Složitý příběh s mnoha dějovými liniemi, retrospektivami, vizemi, inkarnacemi a reinkarnacemi se s nepozorným divákem nemazlí. Soundtrack v klasickém japonském minimalizmu navozuje příchuť doby, stejně jako ušlechtilé výtvarné ztvárnění, podobné dřevorytům Utamara Kigatawu. V několika částech tvůrčí tým experimentoval s insitnějším ale přesto sugestivním zobrazením, což nezaslouženě vedlo k nelibosti některých kritiků. Šťastný konec podle japonských představ může poněkud zaskočit diváka zvyklého na západní happyendy, ale jsme tu od toho, abychom objevovali. Annovo zpracování legendy je náročné na pozornost, odměnou je však magický zážitek, který dlouho přetrvává v duši a představách.

Hakkenden (Hakkenden šin šo)
Fakta: Japonsko 1993. 13-dílná serie
Režie: Takaši Anno
Scenář: Šó Aikawa
Námět: Bakin Kjokutei
Hudba: Takaši Kudo


In: Pevnost 11/2006

Poznámka: Text v tomto umiestnení neprešiel jazykovou úpravou.

© Alexandra Pavelková
Nové v bibliografii
Biblio
Biblio
Biblio
Biblio
Biblio

Parfuméria REFAN