Samurajský pudink a la Watanabe, Samuraj Čampuru. Režie: Šiničiro Watanabe. Japonsko, 2004 - 2005

Samuraj Čampuru - trojice
Samuraj Čampuru - Fuu
Samuraj Čampuru - Mugen
Samuraj Čampuru - Mugen a Džin
Samuraj Čampuru - Mugen přemet
Samuraj Čampuru - Mugen vyměřuje
Samurai Čampuru - trojice zespoda

Vezmi za hrst dobrodružství, přidej ždibec romantiky, na hrot nože nepřátelství na život a na smrt, přilij lžičku závisti. Posyp nadějí a jemně přimíchej přehršli snů. Ozdob nepravidelnými vzory bušidó. Peč na všemi mastmi mazané a hezkými vzpomínkami vysypané hip-hopové desce a teplotu střídej dle potřeby.

Jak začalo pršet na staré zlaté časy

V době rozvíjejícího se feudalizmu Jamaga Sokó sepsal pravidla morálního kodexu japonských samurajů, zvaného bušidó. Když byl samurajský stav při revoluci Meidži v roce 1868 zrušen, zdálo se, že všechno dobré půjde do háje. Ale ono se to vlastně podělalo hodně později, když se Japonsko stalo světovou velmocí a do Velkého Tokia se narvalo víc než 35 milionů obyvatel. Přelidnění a karierní tlaky již „od školky“ není parket pro každého, a tak to tínejdři řeší různě: sebevraždami, drogami nebo kriminalitou. Naštěstí máme něco, co bez mentorování připomene to, na co by měl být každý Japonec hrdý: věrnost, úctu k rodičům, čest a pravdomluvnost, odvahu a sebezdokonalování. Máme anime o samurajích.

Samuraj vonící po slunečnicích

Ne že by hlavní hrdinové seriálu Samuraj Čampuru (Samurai Champloo) byli nějací příkladní rekové. To druhé slovo v názvu znamená mix, neboli kokteil, a přesně taková je ústřední trojice – mlčenlivý, disciplinovaný rónin Džin, potrhlý bandita Mugen a věčně hladová puberťačka Fu. Džina s Mugenem svede dohromady nenávist na první pohled. Když jsou uvězněni pro nepřístojné chování, zachrání jich mladičká číšnice. Pod podmínkou, že jí budou dělat bodyguardy při hledání samuraje, co voní po slunečnicích. Jak ale voní slunečnice?, ptá se jeden a druhý dodává: Co to, u všech ďáblů, slunečnice vlastně je? Nicméně Fu je neúprosná a slib je slib, i když vynucený. A tak začíná dlouhá cesta, kde není nouze o dobrodružství a kde Džin s Mugenem stojí při sobě, jen když čelí společnému nepříteli.

Jak se pozná charakter

Snad aby se přiblížil představě o potřebách dnešní mládeže, režisér Šiničiro Watanabe (Cowboy Bebop) zvolil poněkud potřeštěnou formu vyprávění, přešpikovanou mixy a skreči. Ty vás místy vytrhávají z křesla a nutí prásknout dálkovým ovládáním o obrazovku. Ale jen zpočátku. Soundtrack se zvolna přizpůsobuje atmosféře a divákovi neostává, než ho akceptovat. Problémem se zdá být i nadměrné množství vedlejších postav, které by v jiných sériích rychle zašly na otravu ostrým železem. Watanabe se však netají ekologickým myšlením a nechá je pouze rozplynout se mezi okénky filmu. Mezi epizodními postavami lze ale vyrýžovat drobné skvosty. Kupříkladu homosexuálního holandského cestovatele, jež nachází smysl svého života v cestě bušidó, nebo vdanou prostitutku, která by mohla být svou ctí vzorem pro všechny ženy, a proto u ní Džin nechal kus srdce a nějaký ten kousek kůže. Všichni tito lidé pomáhají k rozluštění tajemství, kvůli němuž se ústřední trojice dala dohromady. Ačkoliv Fu, Mugenovi a Džinovi na první pohled nejde o nic, než o ždibec jídla, místo na přespání a o co nejméně trablů, výsledek je trochu jiný. Dobrodružství i zlodružsví, které společně přežili, zanechala na každém z nich nějaké stopy. Změnili se a možná těm šikmookým klackům u obrazovek ukázali, že není všechno zlato, co je těžká frajeřina, a že jsou i důležitější věci než mít za každou cenu všechno, co si zamaneme. A pro ty, jimž bušidó na duši nezabuší, zbývá přinejmenším půvabný a dosti originální příběh. Nebo se alespoň dozví, jak voní slunečnice.

Samurai Champloo (Samuraj čampuru)

Režie: Šiničiro Watanabe

Scenář: Šindži Obara

Fakta: Japonsko, 2004 – 2005, 26 epizod, každá přibližně 24 min.

Produkce: Manglobe INC

Hodnocení: 70 %


In: Pevnost 8/2007

Poznámka: Článok v tomto umiestnení neprešiel jazykovou úpravou

© Alexandra Pavelková