Zákulisí slávy, Perfect Blue. Japonsko, 1997.

Cham!
Mima
Mimin fanklub
Vražda
Mŕtve rybky
Ubodať na smrťž
Mima v supermarkete - kto ju špehuje?

Reflektory zhasnou, produkční štáb sbalí technická fidlátka a fanoušci, kteří se už vzdali naděje, že se v dlouhé radě před šatnou dočkají společné fotografie se svou zbožňovanou celebritou, se pomalu vytrácejí zapít kulturní zážitek do nejbližšího pubu. Ale kam zmizí ten, kdo se pár hodin potil na jevišti s mikrofonem v ruce?


Mimarin, zpěvačka populárního dívčího tria CHAM!, nemá ani pomyšlení na hýření s krásnými muži či divoké jízdy v nóbl zařízeních. Zruměněna ale hlavně unavena po koncertu obvykle odchází do svého miniaturního bytíku, kam se vejde jen postel, šatník, akvárium a spousta plyšáků od obdivovatelů. A její sny. Zpívání a poskakování před publikem už totiž Mimu nenaplňuje tolik co kdysi, a touží se stát herečkou. Dobrou a úspěšnou, aby nezklamala rodiče a především svého objevitele a producenta. Pro tuto vizi je ochotna udělat cokoliv. Jenže ne všichni fanoušci jsou spokojeni s obratem její kariéry, a zatímco se dívka prokousává prvními trpkými hereckými zkušenostmi, obraz zpěvačky Mimy, zdá se, žije dál vlastním životem.

Nic není dokonalé

Spousta lidí si myslí, že hvězdy nosí tmavé brýle vevnitř budov z frajeřiny, nebo potřeby zakrýt víčka oteklá po nočním flámu. Ne, drazí fanoušci a fanynky. Ono to hvězdy bez brýlí bolí. Bolí blesky fotoaparátů, chtivé pohledy, necitlivé vrtání do jejich soukromí. Mima se snaží tuto bolest překonat, byť její odhodlání zakolísá, když na internetu objeví stránku s názvem Mimin pokoj – deníček, který jako kdyby psala ona sama. Je tam všechno – jaké krmení ráno koupila rybkám, jak se nalíčila, co si oblékla, co a kde řekla, a dokonce i opravdivá fotografie jejího pokojíčku. Klidu jí nepřidá ani neodbytný, přímo posedlý fanoušek, který by chtěl zpátky svou starou roztomilou Mimarin. A pak začínají v její blízkosti umírat lidé. Autor, který do seriálu zapracoval scénu, kde Miminu postavu znásilní. Fotograf, který pro zvýšení sledovanosti nafotí Miminy akty. Zdá se, že všichni, kdo špiní zpěvaččino dobré jméno, jsou odsouzeni na smrt. Ale nejvíc svému bývalému idolu ubližuje Mimarin sama…

Život jako snění

Téma zpochybněné reality u lidí, kteří se živí přetvářkou, není pro režiséra Satošiho Kona ojedinělé. Na rozdíl od filmu Herečka tisíciletí, o kterém jsme psali v Pevnosti 6/2009, je však Perfect Blue pojatý jako psychothriller. Fyzicky i duševně vyčerpaná Mima, donekonečna opakující ponižující a drastické scény, ztrácí přehled o tom, co je pravda a co ne. V mlýnku televizní produkce dětské volánky opadají společně se studem a zásadami. Zůstává boj o vlastní identitu, někdy dokonce o život. Vydrží jen ti, kdo se pro slávu vzdají svých skutečných snů a stanou se z nich loutky usmívající se na prvních stránkách bulváru, nebo ti velice silní. Protože ostatní celebritky všech superstarmánií a mátalentů jsou ve skutečnosti jen křupavým masíčkem v mediálním hamburgeru.


Perfect Blue

Žánr: drama

Režie: Satoši Kon

Fakta: Japonsko, 1997, 80 min

Produkce: Madhouse

Hodnocení: 70 %

Vyšlo v: Pevnost 11/2010


Poznámka: Článok v tomto umiestnení neprešiel jazykovou úpravou.

© Alexandra Pavelková

Diskusia k článku

Žiadny príspevok, založiť novú diskusiu.
Nové v bibliografii
Biblio
Biblio
Biblio
Biblio
Biblio