Jak zavraždit hodinu, Elfská princezna Rén. Japonsko, 1995 – 1996.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Je kolem toho spousta práce. Nejdřív vymyslet nějaký nápad nebo si ho alespoň vypůjčit. Mnohdy více námahy vyžaduje kamuflování, aby krádež nápadu nebyla tak okatá, než samo vymýšlení. Ale i když už jste šťastnými vlastníky idey, nacházíte se teprve na začátku. Udělat anime je prostě dřina. A udělat dobré anime je umění.
Někdy pomáhá krást nenápadně tu i tam, a z těchto kousíčků slepit alespoň napohled novou myšlenku. Pak zjistíte, že potřebujete scenáristu, který by si vycucal z palce nějakou souslednost smysluplných scén. Když neteče z prstu, je nutno poohlédnout se jinde. Potřebujete také výtvarníka, který by vytvářel tvary, a jeho pomocníky. Anime si vyžaduje i skladatele, nebo alespoň maníka, který svede mixování už hotového hudebního doprovodu tak, aby mu na to původní autor nepřišel. Potřebujete herce a herečky, kteří dají vašim postavám andělsky mazlivé hlásky, nebo budou řvát na hory podle scénáře a vlastních schopností. Musíte sehnat další lidi, kupříkladu šéfa animace, zvukového mistra a kameramana. Neobejdete se bez techniky a odborníků, kteří s ní umí zacházet. A pak seženete režiséra, který to všechno slepí do jednoho celku a bude předpokládat, že u toho divák vydrží alespoň deset minut. A hlavně musíte ukecat někoho, kdo to všechno zaplatí.
Jak si pejsek a kočička pekli dort
Pak můžete natočit film. Třeba o mladém a zatím hluboce neúspěšném archeologovi jménem Go Takarada, jenž se pídí za tajemným pokladem Salamandru. O jeho kamarádce z dětství Mari, která chová ke Goovi něžné city a přátelí se s jeho sestrou. Přimíchejte pár mnichů a tajemnou mapu. Pak stačí pád se střechy mrakodrapu, aby se archeolog mohl nabourat do zrovna se zhmotněvší nahaté pidiženštinky, ze které se vyklube elfská princezna se zálibou v šití šatů. Aby Mari neobešla zkrátka, přidělte jí vlastní prťavou elfku, která tu Goovou poletuchu z duše nenávidí. Okořeňte potrhlým architektem s vadou komunikační kompetence, zapomenutými narozeninami a množstvím zlaťáků od bohatého tatínka. Přidejte zvuk, hodně zvuku. Kde jen trochu můžete, strhněte dívkám sukýnky, a navrch dosaďte Fénixe. Materiálu moc nespotřebujete, někdy je kratší minutáž výhodou.
Hluší mezi slepými
I když to nemá žádnou logiku, takové věci se stávají. Na diváka zaútočí sled nekonzistentních obrazů, chrleného slova, křiku a pazvuků. Ano, když je vůle opravdu silná, pod tím vším lze vydolovat troufalou touhu zaujmout masy svým suchým z nosu. Jenže pak si nebohé publikum musí položit nezbytnou otázku: Jak je to možné, že ani jednomu z té spousty lidí, kteří se na tvorbě snímku podílejí, nedojde, že z toho nakonec vyleze jedna veliká ptákovina? Přes všechny výstrahy pár procent hodnocení udílím filmu proto, že první díl nese alespoň náznak nějaké koncepce. A také za drzou odvahu přilepit k druhému dílu krátký animovaný šot, kde jedna z postav vyzývá diváky k sponzoringu, aby tvůrci mohli natočit pokračování. Chvála, nestalo se. Také tímto skládám hold poctivým překladatelům českých titulků a pokládám pomyslný věnec na jejich mučednický hrob.
Elfská princezna Rén (Jósei Hime Rén)
Žánr: fantasy
Režie: Daiči Akitaro
Fakta: Japonsko, 1995 – 1996, 2 epizody, každá 30 min.
Produkce: KSS
Hodnocení: 10 %
Vyšlo v: Pevnost 07/2010
Poznámka: Text v tomto umiestnení neprešiel jazykovou úpravou.
© Alexandra Pavelková
