Hromobití na Olympu, Jaderník. Japonsko, 2004.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Nobel nebo manželé Curieovi by o tom mohli vyprávět. Vskutku ne všechno, co bylo vymyšleno pro blaho lidstva, bylo k tomuto účelu i použito. Takže pokud vám někdo tvrdí, že to, co dělá, je pro vaše dobro, kopněte ho do holeně. Dokud je ještě čas.
Deunan Knute je veteránka z třetí světové války. V rozvalinách starého světa zápasí s novými nepřáteli, bojuje jako ďábel, protože nemá co ztratit – její válečný i životný partner Briareus padl. Přesto její bojový duch dodává sílu i ostatním vojákům. Někteří možná věří, že dívka v maskáčích je nadpozemskou bytostí, protože přes svištění šrapnelů a řinčení prázdných nábojnic její pověstná krása neutrpěla ani šrámek. Ale to všechno jsou jen geny, a těch má Deunan na rozdávání. Jednou se z nebe snese helikoptéra a vytrhne dívku přímo z prostředku bitevní vřavy. Probuzení je tak krásné, až je děsivé – z doutnajících zřícenin do elegantního města Olympu řízeného umělou inteligencí zvanou Gaia a Radou sedmi starších. Ba víc. Jednou z těch půvabných a silných bytostí, které město obývají, je přeživší Briareus, teď kyborg a člen jednotek ESWAT-u, toho ESWAT-e, který nabídne slavné Deunan práci.
Jsem bioroid, velice mě těší.
Vlastně to nebyl špatný nápad s těmi bioroidy. Bytosti, na kterých vytvoření byly použity geny těch nejlepších lidí, přeceděny přes síto zachycující nenávist, sobectví, ale i lásku. Taková stvoření jsou dokonalými státníky, protože nikdy nezradí svůj lid kvůli vlastnímu prospěchu. Jsou dokonalými učiteli, s jejich věčnou trpělivostí, dokonalými lékaři, vždy k dispozici. Leč co ti ostatní – obyčejní lidé? A kyborgové, kteří ve válce ztratili oko, končetinu, případně celé tělo, ale lidské myšlení nikdy? Jablečné semínko konfliktu v umělé rovnováze klíčí pomalu ale nepochybně. Deunan jako nezaujatý člověk zvenčí se pomalu protlouká náznaky, polopravdami a otevřenou arogancí, ale zejména svou vlastní minulostí. A tak, zatímco na jedné straně stojí zbrklá armáda ambiciózních vzbouřenců a na druhé intriky a machinace těch ostatních, jedině Deunan a její partner snad můžou zabránit tomu, aby město skončilo tam, kam se řítí.
Antika, bionika, robotika
Jaderník neoplývá originálním námětem nebo motivy, ani nemá takové ambice. V tomto klasickém scifíčku se snaží urvat si podíl jak akce, tak tajemství, sociální problémy i romantika a všem se povedlo udržet v působivém celku. Zdařilá kombinace 3D animace s klasickou kresbou posouvá příběh do fascinující a přitom hmatatelné roviny. Velice výrazné a uvěřitelné postavy má na svědomí autor původní mangy Masamune Širó, kterého si pamatujeme zejména z Ducha ve skořápce. Početné odkazy na antickou mytologii jsou zhmotněny ve jménech a zeměpisných názvech – pokud antický Briareus byl jedním z Hekatonchirů, obrů se stovkou rukou, zdejší Briareus Hekatonchires se mu svou kyborganickou sílou a vášní přinejmenším podobá. A ne náhodou se ministerská předsedkyně Olympu jmenuje Athéna. Jenomže – i ti nejmoudřejší občas pochybí…
V roce 2007 bylo natočeno pokračování filmu Appleseed Ex Machina, o němž si povíme někdy příště.
Jaderník (Appleseed)
Žánr: mecha, cyberpunk
Režie: Šindži Aramaki
Fakta: Japonsko, 2004, 106 min.
Produkce: Appleseed Film Partners
Hodnocení: 70 %
Vyšlo v: Pevnost 2/2010
Text v tomto umiestnení neprešiel jazykovou úpravou.
© Alexandra Pavelková
